Když se řekne soutěž, většina lidí si představí možnost vyhrát více či méně hodnotné ceny za minutu času, kterou stráví googlovaním odpovědí na pár jednoduchých otázek. Ale literární soutěže jsou z jiného soudku a popravdě není těžké se takovým soudkem zalknout.
I když se jedná třeba jen o literární soutěž pro základní/střední školy, kde vám paní učitelka řekne téma a během dvouhodinovky literatury ze sebe vypotíte dílo, které se po korektuře rovnou odešle, pořád už je zatím odvedená práce. A za tu práci očekáváte odměnu. Vložíte do toho nejen čas, ale i úsilí a museli jste zapnout i tu kreativní část mozku, tak to přece určitě vyhrajete, ne? A co je vlastně tou výhrou?
Jestli očekáváte týden na Bahamách, raději vsázejte dál sportku. Literární soutěže jsou totiž hlavně o zpětné vazbě, zlepšování sama sebe ve psaní a naučení snášení kritiky. Kupodivu snášet kritiku je pro mě hodně těžkým oříškem. Přece jen negativní zpětnou vazbu dostává člověk po většinu svého dospívání jen v podobě známek a za tím jednociferným číslem moc odpovědí na otázky ohledně svého zlepšení nedostane.
Jako začínající autor (pokládám se a do budoucna se hodlám pokládat za amatéra do té doby, dokud nevyhraju Magnesii Literu) jsem tak třeba dostal (tedy hlavně moje ego) pěkně na frak, když mi přišla zpětná vazba od porotců ze soutěže Vidoucí. Ale když jsem to rozdýchal, vypsal jsem si všechny nápady a prvky, které se naopak porotcům líbily, a na nich začal dál stavět. A tak vznikla povídka NA DRUHÉ STRANĚ, která se umístila mezi výherní v soutěži Tiché písky, kterou pořádal HSF Klub společně s Jihočeským klubem obce spisovatelů, nakladatelstvím Epikou a Audiotékou.cz.
Výsledkem bude sborník ze žánru fantasy a horroru, kde se objeví i moje povídka. Samotnou povídku později umístím i na tyto stránky. Tento článek ale nepíšu jen proto, abych se pochlubil (to jen z části), ale protože mě tato soutěž posunula opět dál. Možná jste si někteří povšimli, že z mých stránek zmizela novela HLUBOKO, která společně s dalšími příběhy vyjde již příští měsíc pod nakladatelstvím Eknihy jedou. Obálku pro mě vytvořila talentovaná Aneta Čamová, jejíž nezaměnitelný styl si můžete prohlédnout i na jejích stránkách.
A co dál? Už jsem se zmínil, že mám již druhým rokem rozpracovaný román? Ale o tom zas někdy příště.
